Z Volterry pokračujeme do vesničky Monteriggioni. Je to po cestě do Sieny a nám zbývá do check-inu v hotelu ještě pěkných pár hodin. Vesničku Monteriggioni, obklopenou vinicemi, založili obyvatelé města Siena jako pevnost proti Florenťanům v roce 1213.
Z malého prašného parkovišťátka vede cesta do kopce k bráně, za níž se rozprostírá malé náměstí a na něj navazuje několik postranních uliček. Jsou lemovány obchůdky s koženým zbožím, výrobky z papíru, šperky, ale i toskánskou keramikou a místními produkty, jako jsou vína, olivové oleje a různé paštiky.
Sluníčko už pěkně hřeje a tak se přesouváme na náměstí, kde usedáme do kavárny Al XXXI Canto. Neplánujeme žádné obžerství, spíše něco mezi snídaní a obědem. Na nic velkého není vlastně ani chuť.
Objednáváme si místní speciality:
Crostini Neri – domácí opečený chléb s paštikou z kuřecích jater
Crudo e Melone – šunku s melounem
…a zmrzlinový pohár s jahodami, protože naše nejmenší cestovatelka potřebuje hlavně doplnit energii po tak náročné cestě. S plnými bříšky a rozhodnutím, že jsme tímto právě odpískali oběd v Sieně v nákupním centru, jak bylo v plánu, se vydáváme zpět na parkoviště pro auto.
Jedna zajímavost:
O Monteriggioni je zmínka v Dantově Božské komedii a milovníkům počítačových her bude vesnička více, než povědomá, do doby, než zjistí, že si ji jako dějiště vybrali tvůrci Assassin’s Creed II a Assassin’s Creed: Brotherhood.
Zastávka v Monteriggioni nám ale ukousla zbývajícího času jen minimálně, a tak musíme vymyslet, co dál.
