Vyrážíme do Benátek! Vždycky jsem toužila je vidět dřív, než se definitivně potopí. Dáme cestu autem s malou chodící migrénou nebo si propíchneme uši už na cestě tam? Bude protestovat každých sto metrů zdolaných městských uliček? A jak zvládneme první úkoly a písanku v hotelovém pokoji?
Díky rozhodnutí, že pojedeme autem, nás čeká super dovolená, kterou nestrávíme na jednom místě. Cestování letadlem je určitě super. Pohodlné, rychlé, bezstarostné. Většinou. Pokud ale nevlastníte žigulíka, má cesta autem podobné výhody. Jen ta rychlost lehce pokulhává. Navíc přemýšlíme, kolik opakování otázek: „Kdy už tam budeme“, vydržíme. Letos si na cestě do Itálie zkusíme, jaké to je, nemuset přelévat krémy do mini balení a vážit pantofle, aby se zavazadlo vešlo do povoleného váhového limitu.
Náš plán je, že 4 dny strávíme v Benátkách, potažmo v Mestre a poté přejedeme přes Veronu na 3 dny do Bergama, a odtamtud si uděláme výlet do Milána. Jen škoda, že květen koupání v moři tak úplně nepřeje. I když…
A tak do tří kufrů pakujeme kraťasy a plavky i bundy, žabky i holínky, opalovací krémy i pláštěnky, zásoby energeťáků i blicí pytlíky a vyrážíme na cestu.
Chceme jet na noc a Emču nebudeme nechávat předem spát, aby potom nebyla celou noc vzhůru a nenarušila si spací režim. Nedělá jí problém spát v autě, takže se zhruba ve 23h přesouváme do auta a jedeme směr Dolní Dvořiště, Linz, Salzburg.
Emča usíná někde u Tábora, Péťa u Českých Budějovic. S jednou noční zastávkou na WC a jednou na protáhnutí ráno v horách pokračujeme na Villach a kolem sedmé ráno budíme Emču v Udine na snídani.
Mekáčová snídaně je ale sladká, tak taháme z auta domácí tousty a žvýkáme je v sedě na obrubníku. Je 18 stupňů, jsme rozespalí, ale vidina brzkého osvěžení cestou shnilých nohou v teniskách nás dokonale probouzí.
Za malou chvíli míjíme odbočku na Lignano Sabbiadoro a už už parkujeme u promenády v Bibione. Jsme si jistí, že po té cestě vypadáme všelijak, ale co na tom… je tu moře! Emča letí do vln v teniskách, její blonďaté afro jí vlaje kolem hlavy a my vlajeme za ní s cílem ji chytit, než tam obutá opravdu vlítne.
Moře má tak deset stupňů, vzduch necelých 20. Brodíme se chaluhami a naplaveným dřevem, moře nám omývá nohy a máme pocit, že lepší rána neexistují.
Z Bibione už po okrskách míříme do Mestre, které bude na pár dní naším prvním domovem. V nákupním centru si dáme oběd a po něm se jedeme ubytovat. Čekají nás čtyři dny ve vysněných Benátkách a kdo ví, kam nás ještě nohy a kola ponesou.